Jak je to s hubnutím?

Ve dvaceti, to se to šlapalo do kopečka. Ve třiceti maličko narostlo bříško, ale ještě to nebylo tak zlé. Občas stačila nějaká ta týdenní dietka. Ve čtyřiceti už se člověk začíná pomalu ale jistě smiřovat s většími velikostmi oblečení… S přibývajícím věkem se valná většina lidí neubrání pozvolnému přibývání tělesné hmotnosti.  Dnešní dospívající generace se s tímto problémem bude muset díky současnému životnímu stylu vyrovnávat daleko dříve než my „zachovalí čtyřicátníci.“ Nicméně každý (až na vzácné výjimky) jednou dospěje k oné frustrující větě: „Měl nebo měla bych zhubnout.“

Ano. Zhubnout dvacet pět kilogramů je náročný a obdivuhodný cíl, který dá mnoho úsilí. Sundáním každého přebytečného kilogramu dost ulevíte srdci, kloubům, celému organismu. Vše vám pak půjde mnohem lépe. Ubrat pár centimetrů v pase je také hezké. A kdo by se nechtěl zbavit tuků a celulitidy? Ale jak na to?

Existuje několik „osvědčených“ cest. Třeba „zázračné diety“, které slibují raketově rychlý úbytek hmotnosti. Potíž je však spíše v úsilí psychickém, protože pokud se vám je nepovede dodržet, nastoupí pocit viny a následný stres. Váha letí zase nahoru.  Totéž platí o různých „zaručených“ hubnoucích preparátech. O jejich vedlejších účincích snad ani není třeba diskutovat. Znám pár lidí, kteří se přebytečným kilogramům brání pravidelným pohybem. To není špatná cesta, ale s přibývajícím věkem zjistíte, že udržet si konstantní váhu vyžaduje stále větší fyzické úsilí. Klouby se opotřebovávají, svaly se snadněji unavují, a zatímco v mládí stačila hodinka pohybu dvakrát týdně, dnes už musíte dřít obden.

Asi si teď říkáte: „Všechny možné varianty odsoudil, tak co nám teda pan chytrej poradí?“  Je to maličko složitější. Nejprve je třeba si uvědomit, co se děje s naším tělem, pokud začínáme tloustnout. Zjednodušeně řečeno přibíráme na váze, protože tělo ukládá různé nežádoucí odpadní látky, a tedy i tuky. A proč je ukládá? Protože je jich (vlivem nekvalitní stravy, ovzduší, léků atp.) tolik, že už je organismus nezvládá přirozenou cestou vyloučit nebo zužitkovat. Paradoxem také je, že pokud je přirozeně vylučuje, my mu v tom naprosto nesmyslně bráníme. Takovým očistným procesem je například rýma. Pokud se u nás objeví její příznaky, ihned se těmto očistným procesům snažíme zabránit. A jsme v začarovaném kruhu. Odpadní látky zůstávají v těle, hromadí se a začínají se zde tvořit různé útvary, polypy, bradavice, nádory, žlučové, ledvinové kameny atd.

Takže má rada zní: chcete-li trvale a účinně zhubnout, musíte nejprve tělo zbavit všech odpadních látek a zbytků nestrávené potravy, jež se usazují ve střevech, v tucích, buňkách a jinde.  Očistných kroků existuje několik,  všechny  spolu souvisejí a vyžadují spojení přírodních nechemických postupů spolu s využitím přirozených očistných schopností organismu, díky nimž vaše tělo také nějaký ten kilogram ztratí. Z vlastní zkušenosti můžu říci, že se v průměrném těle čtyřicetiletého člověka nachází deset, někdy až dvacet kilogramů odpadních látek, mezi něž patří třeba tuky, kalové kameny, soli, hleny, toxiny a tak podobně. Čistý organismus pak stačí v čistotě jen udržovat. Zdravé a čisté tělo si svoji optimální hmotnost samo stanoví a věřte, že také udrží. Pokud k tomu všemu přidáte také trochu přirozeného a příjemného pohybu, jste na správné cestě jak zhubnout.